mysl

MASO CHYSTÁ
MASOCHISTA.
TUZE HO TO BOLÍ..
KLEPE HO A SOLÍ.

Z POSTELE LEZU, JEN KDYŽ TO STOJÍ ZA POKUS.
SLUŠNĚ SE OBLEKÁM, JEN KDYŽ JDU K ŘEZNÍKOVI.
JESTLI MÁM KALHOTKY, TO STEJNĚ NIKDO NEVÍ.
PO ŽÍŽALÁCH DUPU, JEN KDYŽ VÁŽNĚ HODNĚ LEJE,
JINAK JE VŽDYCKY NĚŽNĚ... POKLÁDÁM NA KOLEJE.
A TAK SI SKORO MYSLÍM, KDYŽ DÁL VZORNĚ BUDU PÍT,
ŽE ŇÁKOU PROTEKCI BYCH V PEKLE MOHLA MÍT.

😉

Mezi jablkem a křížalou,
mezi kokonem a žížalou,
mezi setým lnem a blůzou,
mezi zármutkem a slzou,
mezi klidnou tváří a výrazem,
mezi čistým plátnem a obrazem,
mezi prázdnem a nadějí,
mezi nyní a později,
mezi kapkou a jarním deštěm,
hodina či den, nám zbývá ještě.

HLADIL VRABEC KOŇADRU,
ŠVITOŘIVĚ PO ŇADRU.
KDO HO ASI POCHOVÁ,
AŽ HO SEJME VRABCOVÁ

🙃

SPOLUŽAČKY PODPRSENKU.
ŽE PRÝ JSOU TO BLBÉ VTIPY!
TEĎ  TAM VISÍ MOJE SLIPY.

ČERNEJ JAKO KRTEK.
NECHTĚL SEX ANI PENĚŽENKU..

SMUTEK.

PODALA SI HO VŠAK ZÁHY,
MOJE NOVÁ ZNÁMOST.
SKOČILA PO NĚM BEZ VÝSTRAHY..

RADOST.

Ruku líbám madam,
Jmenuji se Adam.
Vítám Vás tu v ráji,
kde se žebra rozdávají.

Promiňte, jsem nahá,
přesto plná blaha.
Byla bych tu s Vámi,
mezi zahradami.
Jestli vám to neva.
Říkají mi Eva.

Tak za ruce se chytli
a šli podpořit,
ten nápad Pána Boha,
na zemi lidi mít.
Tak za ruce se vzali,
i s hadem pokecali,
a dopadlo to skvěle ...
... šli z ráje do prdele!

ŘÍKÁ RUCE PROSTŘEDNÍČEK:
CHCI VYMĚNIT ZA MALÍČEK.
TY MĚ NUTÍŠ POŘÁD STÁT.
DOPRDELEKURVADRÁT!

💀

NA GAUČI,
VE VANĚ I V UMYVADLE,
VE SKŘÍNI, MEZI BOTAMI
I V PRÁDLE.
V MRAZÁKU I V LEDNICI,
U SOUSEDŮ V LOŽNICI.
V PENĚŽENCE MEZI DROBÁKY,
V KYBLÍKU SE ZRNÍM PRO PTÁKY.
JSOU V PYTLÍKU VYSAVAČE,
SNAD I POD ŠLUPKOU POMERANČE.

JSOU JICH TISÍCE.
JSOU JICH MEGA.
VŠUDE JSOU!

KOSTIČKY Z LEGA.

KYANIDEM SOLILA.
TAK ANI NEVÍM, JESTLI CHTĚLA,
ALE TAK TROCHU MĚ ZABILA.

TEĎ PÁLÍ MOJE OSTATKY.
A PAK SI DEJ ŘÍZEK OD MATKY.

🙃 💀

MŮŽEM' PÍT DESTILÁT Z JALOVCE..

SLUNÍČKO ZAPADÁ ZA STŘECHY,
MŮŽEM' SI UŽÍVAT PELECHY..

UŽ TO BLBÝ ŽLUTÝ ZAS DĚLÁ BLIK!
MUSÍME VSTÁT A JÍT DO FABRIK.

PŘÁL JSEM SI NEMÍT ZÁKAZ VJEZDU.
MEZI TVÁ STEHNA DO DVORA.
ALE ZAS NA MĚ SPADLA ZÁVORA!

TEĎ MĚ BOLÍ ZA KRKEM.
TO MÁM Z TOHO, ŽE PO SLIVCE,
MRKALA JSEM NA MYSLIVCE.

🙈

FORTUNA VEDLE POHŘEBNÍ SLUŽBY STOJÍ.
MŮŽEME MLUVIT O ŠTĚSTÍ,
V TOM PŘIJÍMANÍ PODOBOJÍ.
HOSTIE A VÍNO MEŠNÍ.
JAKÝ BUDE MŮJ LOS DNEŠNÍ?
HOĎ SI KOSTKOU, VYBER KARTU.
KUP SI RAKEV Z UMAKARTU.
VEDLE SEBE DVEŘE DVOJE.
KTERÉ ASI JSOU TY MOJE?

OŠKUBALI ANDĚLA.
PEŘÍ Z KŘÍDEL PŘED OLTÁŘEM.
NARVALI SI DO POLŠTÁŘE.
MODLITBA NA NĚM V KLEKU NEBOLÍ. 
A ODPUŠTĚNO ...
COKOLIV.

NENÍ AŽ TAK ŠPATNÉ PŘECI.
MÁŠ TAM VŠECHNY PŘEDPOKLADY,
ŽE DNESKA NEZEMŘEŠ HLADY.

🙃

BOLEST, ZÁVISLOU NA MORFINU.

A VŠICHNI O MNĚ ČERNO SLYŠÍ.

TO SI JEN KOČKA HRAJE S MYŠÍ.

NEMĚL BY TOLIK SÁZET NA POVĚRY.

TA MYŠKA..

MŮŽE BÝT .. I JERRY.

💡

VIDĚLA JSEM ZRÁNA SOJKU,
PŘELÉTATI JIŽNÍ SPOJKU..
VYPADALA, ŽE TO DÁ..

ROZMÁZLA SE O FORDA!

Teď krev, peří z té droboty,
smývám savem z kapoty.

💀

JSI PRAMEN, DÍKY NĚMUŽ ŽIJI.
I ČERTI V PEKLE JSOU SI JISTÍ, 
ŽE STUDÁNKU CHCI JENOM ČISTIT.
OCHRÁNIT TĚ ZAS A ZNOVA.
TVOU BOLEST DO SVÝCH DLANÍ SCHOVAT.
A ZKUSIT UPLÉST LANO Z PEŘÍ,
DOKUD MI ZASE NEUVĚŘÍŠ.

JEŠTĚ NEZNAMENÁ, ŽE TĚ TO NEZABILO.

A PRAVIDLO PLATIT KRVÍ 'KEŠ',

SE MYSLÍM, HODNĚ PŘECENILO!

POD SVĚTLEM ÚSMĚVU SE BRÁNÍ.
JE MI TROCHU PODOBNÁ.
JEN NIKDY NEŠLÁPNE DO HOVNA.

  
POD POHOVKOU ANAKONDA.
 
ÚPLNĚ SE Z TOHO KLEPAL.
 
ZAMÍCHAL A NEPROTŘEPAL..

Na místě strategickém zcela, 
i když jsem hodně doplácela, 
mám výhled téměř dokonalý, 
na koráby, které ztroskotaly.
i na ty, jež neztratily noblesu. 
.. z vrcholu skalnatého útesu.
Někomu už jsem pro legraci.
skrz úžinu usnadňuju navigaci. 
a dávám světelný signál lodím. 
ke kterým se ještě hodím.
Bojuju si... se soumrakem. 
se svým oprýskaným lakem. 
jsem jak z černobílého bijáku. 
Zchátralá věž majáku.
Oděna do rybářských sítí.
Ale stále ...
ješte svítím!!

ŘEKLA SI..SNĚHOVÁ VLOČKA,
ŽE NESPADNE. 
ŽE SI POČKÁ. 
ROZHODLA SE, ZUBY ZATNI, 
ODDĚLILA SE OD OSTATNÍCH. 
S VĚTREM USEDLA NA OBLAKU, 
V ZÓNĚ KONSTANTNÍHO TLAKU.. 
A SNILA O ZEMÍCH S TŘESKUTÝM MRAZEM. 
VŽDYŤ TADY ROZTAJU, 
JEN DOPADNU NA ZEM. 
A MOJE ŠESTEREČNÁ SYMETRIE,  
SI TAKHLE VŮBEC NEUŽIJE.
JE LEHCE POD NULOU, 
NÍŽ NECHCE SE RTUTI. 
A PLACHTIT DO JARA, 
MĚ NIKDO NEDONUTÍ. 
SNAD KDYBYCH BAŠTILA WOBENZYM, MOŽNÁ  BYCH PŘESTÁLA VÍCE ZIM :-)

DO KLUBÍČKA SE STOČILA. 

ALE PAK NAKONEC ...
TAKY SKOČILA.

SPALA JSEM V PRÁCI NA HAJZLU.
PŘIŠEL ŠÉF, AŤ UŽ VYKVAJZNU.
ZASLOUŽIL BY PŘES ČUMÁK,
NA DVEŘÍCH NEJNI PANĎULÁK!

ŽE MĚ TAM BUDIT NEMŮŽE,
KDYŽ NENÍ TO ZÁCHOD PRO MUŽE?

MĚLA JSEM VE DVĚ,
SCHŮZKU SE SVÝM ČASEM.
ŽE PŘIJDE PŘESNĚ..
VÁŽNĚ VĚŘILA JSEM.

PŘIŠEL AŽ VE TŘI.
A PŘESTO VLASTNĚ HNED..

TAK UŽ SVŮJ LOS SETŘI
A PŘESTAŇ OTÁLET!

KDYŽ MŮŽE V MŽIKU BÝT
O HODINU VÍC.
ČAS NEEXISTUJE.
JEN ŽITÍ BEZ HRANIC.

POD JEŠTĚDEM
POČÍTAJÍ PENZI.

V NEDĚLI SI PRO NI SJEDEM´
NEŽ NÁM ZDRAŽÍ BENZÍN.

DO ZAHRADY BOTANICKÉ..
NOSIT KONOPÍ.
ŽE CELÝ SVĚT ROZESMĚJE,
TO TY KURVY ORCHIDEJE..
TĚŽKO POCHOPÍ.

TAK SI MUSÍM MALOVAT..
MOŘE, ŠATY, DOMOV, LÁSKU.
VŠECHNO TO MÁM NA OBRÁZKU.
TAK VYTAHUJI Z KABELKY,
SVÉ BAREVNÉ PASTELKY..
A UŽ SI S FANTAZIÍ HRAJI.
TŘEBA JEDNOU NA POKRAJI
VÍRY JEŠTĚ OBŽIVNE MI.

TO SE PŘECI NIKDY NEVÍ..!

SAMA NA ZASTÁVCE.
ODVEZE MĚ NĚKAM,
K DALŠÍ OCHUTNÁVCE.

BĚŽNÉHO ŽIVOTNÍHO BYTÍ ..
U DNA VYHYNULÍ TRILOBITI.

NA HLADINĚ UŽ ALE PLUJÍ PRVNÍ LODĚ.
S ČERSTVÝM ORKÁNEM..MOŽNÁ KE SVOBODĚ..
OD TEBE A TVÉHO POHLAZENÍ,
V OTISCÍCH JIŽ DÁVNO VYZRAZENI.

ČEKÁM NA TRAMVAJ
A SAMA NIKDY NEJSEM
KLAUNI TU POSTÁVAJ'
A NA NĚ.. NEUSMĚJ SE...

udrží..
veslici, v té průtrži.
A tak se snaží,
desítky paží..
dostat svůj chrám pln..
rozbouřených vln..
ze chřtánu..
bouře oceánu..
Než krutě skončí s galérou.
A žraloci se nažerou..

V MLZE POLOSPÁNKU, PO VÍNA DŽBÁNKU,
SKLOUZLA JSEM DO BAHNA LISTÍ.
TO UŽ NIKDO NEVYČISTÍ.
 
KDYŽ KOUZLO SKONČÍ, OBA SE LOUČÍ,
JEN MÍSTO TLUKOTU JE SRDCE V KŘEČI.
TO UŽ NIKDO NEVYLÉČÍ.
 
JEN KŘIČET BEZ USTÁNÍ: „ŽIVOTE, JSEM K MÁNÍ!“,
TAK, JAK DO KYTAR TO BUŠÍ CHULIGÁNI.
TO UŽ NIKDO NEZACHRÁNÍ.
 
MOŽNÁ SE ALE PLETU
A PROSTOR PRO POINTU JE TU.
JEN MEZI KONCEM A ZAČÁTKEM MUSÍ BÝT KUS PRÁZDNA.
V PŘÍBĚHU LÁSKY VŽDYCKY NAJDEŠ BLÁZNA!
DŘÍVE. ČI POZDĚJI.
TO UŽ NIKDO NEZMĚNÍ.

KAŽDÝ JEDNOU PŘIJDE NA TO, 
ŽE JE LÁSKA ILUZE,
POLŠTÁŘ STLANÝ SKELNOU VATOU, NITROŽILNÍ INFUZE.
AKUTNÍ TOXICITY.
(BACIL SKRYTÝ)

KAŽDÝ JEDNOU PŘIJDE NA TO, 
ŽE NECHODÍ JEŽÍŠEK,
A ŽE S PÁDEM JE TO SPJATO,
VZLÉTNEŠ-LI SI DO VÝŠEK.
(BÁJE A MÝTY)
ÚHEL NEVYKRYTÝ.

A ŽE TO VESPOD NENÍ BÍLÝ, 
I KDYŽ TO SLUŠNĚ ZASNĚŽILI.
TO JENOM ASFALT TEČE POMALU.

ZBÝVÁ 6 VTEŘIN K ODPALU!

ŽE ŽIVOT NEJSOU LUNAPARKY.
ALE PRST SEKLÝ Z CIRKULÁRKY.
KAŽDÝ JEDNOU PŘIJDE NA TO,
JAKPAK JE TO S TĚMI DÁRKY...

stojím na chodníku, v krvi tři promile.
dej mi ještě šanci, dej mi ještě chuť,
vyzvat stíny k tanci, než otráví mě rtuť. 
Voda bez kyslíku, co bylo v tom mlíku?!

SE MI OBČAS PRODRAŽÍ. 
JAKO NAJÍT ČISTEJ HAJZL.
NA SMÍCHOVSKÉM NÁDRAŽÍ.

VŽDYŤ JE TO STEJNĚ HOVADINA.
ŘEKLY SI RUČIČKY NA HODINÁCH.
FURT TAKHLE DOKOLA SE HNÁT.
NEBUDEM Z TOHO DĚLAT KAUZU, 
DÁME SI PROSTĚ PAUZU. 
A ODEŠLY SI HRÁT. 

HODINY BEZ NICH TRAPNÉ BYLY,
KOLEČKA VŠECHNA ZASTAVILY, 
ROZHODLY SE SPÁT.
A ČAS SE V PRÁZDNU UVELEBIL,
MOŽNÁ ŽE NIKDY VŮBEC NEBYL, 
A ŠTVAL NÁS AKORÁT :-)

NEJNAPÍNAVĚJŠÍ JE 
CHVÍLE PŘED. 
PRVNÍM OCHUTNÁNÍM VÍNA, 
MŽIK, KDY HRÁČ POSLEDNÍ KARTU SNÍMÁ, 
A V POKROVÝCH OČÍCH 
JISTÉ PLÁNY S NÍ MÁ. 
CHVÍLE PŘED...
OTEVŘENÍM DVEŘÍ, 
ZA KTERÝMI SMRT 
VTEŘINY MI MĚŘÍ.
NEŽ PAPRSEK SVĚTLA ŘÍZNE DO TMY
OSTŘÍM KOSY ZÁSEK LETMÝ.
CHVÍLE PŘED... TÍM,
NEŽ STISKNU V NÁRUČI TU PRAVOU. 
CHVÍLE PŘED POPRAVOU.

A POŽEHNANÁ SVĚTCEM.
A TAK SI SVŮJ SVĚT POTAJNU,
MALUJU BÍLÝM ŠTĚTCEM... 
MOŽNÁ VŠAK ZELENÁ CANNABISU,
LEPŠÍ BUDE NA PŘEDPISU.
UŽ PRO TEN ODRAZ NA CENÍKU.
A TAK SE ZAVŘU DO SKLENÍKU! :-)

SVLEČENÁ... A JE MĚ PLNÁ VANA.
JSEM SMOČENÁ... ZMRZLINOU OD CUKRÁŘE...
DOTČENÁ, DOTYKEM MLHY V PÁŘE.
JSEM STOČENÁ... V KLUBÍČKO ZAMOTANÉ...
ZA KONEC ZATÁHNI...
A ČEKEJ, CO SE STANE...

ŽÁDNÝ METODICKÝ POKYN.
NA CO MÁME.
CHODIT DO KIN.
TAK SE MI STALO.
A VARUJI, POCIT TO NENÍ HEZKÝ,
ŽE VIDĚLA JSEM BABOVŘESKY :-(

NA NEBOHOU BABIČKU!
PRÁSKNUL DO NÍ ZE VŠECH SIL,
I BOŽENU VYDĚSIL.
NAŠTĚSTÍ TO JEN KNIHA BYLA,
CO SE VOSA NA NÍ POSADILA.

že už jsem přec holka velká,
a že nemám žalovat.
Tak teď na špendlík si sedne,
protože mě ani nehne,
abych jí šla varovat!

ČISTOU HLAVOU.
ČISTÁ PRÁCE.
NASHLEDANOU?
SBOHEM!

ČERNOUŠEK HOUPE SE.
KDYŽ SI KOUSNEŠ SKLÍPKANE,
TAK SE HOUPAT PŘESTANE.

JÁ SE K TOBĚ NEHODÍM.

VŽDYCKY DOSTANU SE DO HODIN.

DO SMYKU NA KLUZKÉM LEDU.

ALE BÝT BEZ TEBE NEDOVEDU.

Servírka z bistra,
nepříliš bystrá,
z práce domů, levá pravá.
Kráčí po kočičích hlavách.

V chodníku starém černá díra,
zlý stav cesty nepopírá,
podpatek se zapříčí.
Hloupá móda holčičí.

A už cítí dívka znavená,
svá podlamující se kolena,
jak srdce přestalo by tlouci.
..rovnováha nežádoucí..

V tom zachytí ji kolemjdoucí.

(Infantilní vsuvka.. Teď!)
Jak se na něj otočí,
jiskra citu přeskočí
A ten horký lásky plamen,
zahřeje jí kolem ramen.
(Konec vsuvky)

MĚLI SE POTKAT.
POTKAT A PROTKAT.
DVA NOČNÍ PTÁCI,
CO TMOU SE VRACÍ.

věci, které nezměním ...
a vínem bílým, ty, z kterých šílím.

PROHÁNÍM SE NA BICYKLU.
VZTEKLÁ JSEM JAK BULDOK,
NEMĚLA JSEM TO PŮLROK!

😉

NADŠENÁ ZJIŠTĚNÍM, ŽE NEMAJ´ TKANIČKY.
NA CHVÍLI PROZŘELA Z OPARU OPIA
A PAK SE DO SVÉHO STŘEVÍČKU POBLILA.

😉

Snáším se, jak listí na podzim,
před úderem prosincových zim.
Snáším se, jak chmýří pampelišky,
krouživých pohybem, pomalu a z výšky.
Snáším se v dešti a snáším se ve větru.
Snáším se v džínách a snáším se ve svetru.
Snáším se ...
však sama sebe nesnesu!
Čekám, jak dopadnu.
Do trávy? Bez hlesu.

TREFILA OSIKU..

Z CHEMICKÝCH POSTŘIKŮ
ZFETOVANÁ VČELA.

ROZPLÁCLÁ NA KMENI,
PRAVÝ ČAS NA KLENÍ,

"DEAD MED" SI ZABZUČELA..

GAUČE, OBLEKY I ŽENY.
(GAUČE, MILENKY I SVETRY)
A JÁ PRO TUHLE MANÝRU, 
NEJSEM KUS VYVÁŽENÝ. 
(FAKT NEMÁM PARAMETRY)

JSEM CHAOS A EMOCE, 
V ČERVENCI VÁNOCE... 
K VEČEŘI SNÍDANĚ, 
JSEM KOULE NA HRANĚ. 

TY MÁŠ RÁD VŠECHNO NA MÍRU, 
JÁ STRAŠNĚ PŘETAHUJU... 
A KAFE Z ALŽÍRU...
KOŇAKEM NESPLACHUJU...

NA POZDRAV NEODPOVÍ.
MYSLÍTE, ŽE SE PERE?. 
JEN HRAJE "VOKO BERE"

🙃

JAK DO DÍRY ŠTĚTKOU VNIKÁ. 
TO HNED NÁZOR POZMĚNÍ.
PRYČ S ÚSTŘEDNÍM TOPENÍM. 

ta s pohledným stínem,
prolitá vínem,
s rytmickou ozvěnou... o dva takty zpožděnou,
chuť po skořici... vůně po acetonu.
Velká tak na krabici a zalít do betonu.
Základů chrámu Svatého Jana. Marie Panna.
Jen křtím se sama.

Pohádky, milé děti, nejsou žádná zábava,
narvou do vás moudré rady totiž hlava nehlava.
Poslouchejte soustředěně, dělejte si poznámky.
Zavřete ty svoje pusy aspoň chvíli na zámky.

Že občany s handicapem,
dosti nespravedlivě my tepem´!
Zvlášť ty, co nevyrostli do vejšky,
už žádná lhostejnost a posměšky.
Úspěšně zaměstnat je lze v dolu!
Nejlíp po sedmi když tam jsou spolu.

Že kurzy šití, vždycky se hodí,
když si vlk něco do chřtánu hodí.
Ochránci zvířat nemají výhrady,
když je steh kroužkový anebo střídavý.

Že když chlap před svatbou pořád jen mlčí,
nemůže se divit, když v manželství pak skučí.
To už se očekává, že bude držet hubu
a skákat podle ženy, půjde mu jen k duhu.
Vyper, uvař, naval prachy,
Ba ba, ja ja, ano taky.

Že se, děti zacpěte si uši, TY VOLE,
pět šest let se moříš na vysoké škole,
ze zkouškového chytíš žaludeční vředy,
zadlužíš se, nemáš ani na obědy,
litry kafe, pár drobných na guláš,
maximálně na infarkt si zaděláš,
protože pak si přijde ňáký hloupý Honza,
s mozkem miniaturním jak bonsaj,
jak kdyby vydlabal mu ho datel,
na facebooku nula přátel.
A bude to on, kdo získá vše,
to jemu princezna otevře.

Že děti nejsou andílci, potřebují dozor
a rodiče si na ně musí dávat velký pozor.
Sotva se to narodí, sežere tátu, mámu,
sedláka s koňmi, klidně i Dalajlámu.
Takže když sekat kus špalku,
Tak jen na otop či na píšťalku!

Že když ti babička či dědeček,
nabízejí vdoleček,
neznamená to lásku a péči!
Ti mnohou příšeru s přehledem předčí!
Důchodce napadají divné věci,
vykrmí tě a usmaží v peci!

Tak snad jste si kluci, holky, něco uložili do škatulky.
Již víte, jak světem chodit, lecos se Vám bude hodit.
A že v pohádce každé, časem dojde k vraždě,
Listujte raději v playboy(i), při tom se nikdo nebojí.
Howgh!

Za devatero horami to nebylo.
Však přejít dva kopce by sotva stačilo.
Asi tak tisíc mohlo být těch pohoří.
To už pekelnou cestu vytvoří.
Z místa, kde teď stojím, přesně tady!
Pak kolem studně do zahrady,
dá se to vzít i po poli, když to sedlák dovolí.
A jak jsou támhle černé lesy, na obzoru v dálce kdesi,
tam všichni už ten příběh znají.
Jen se jich zeptej, povídají,
si o tom celé dny a noci.
Připouštím, jsou to trochu cvoci.

Víš, sem k nám listonoš nedorazí,
prý se mu pošta cestou kazí.
Má nezbeda jen líné nohy, za bukem se směje.
A my pak nevíme, co kde se kolem děje.
Jestli mi nevěříš, ať z nosu vyroste mi šiška,
Je to tam dááálka, hlouuubka, výýýška!
Jestli si vymýšlím, ať obrostu mechem.
Říkám to přece jedním dechem.
Tohle je pravda dozajista svatá,
tak jako růže je stářím pro poupata.
Jako že slunce je koule žhavých plynů,
jako že z vína má člověk kocovinu.
Tak jako že se Kuba jmenuju,
tak tohle tajemství ti věnuju.
Jak ukecal draka jeden král.
A já stál chlapče opodál!

V tom království si dobře žili,
pravda, trochu se přemnožili,
ale to je jen důkaz lásky,
netřeba si dělat vrásky,
když všichni jídla měli dosytosti
i za těchto okolností.
Pole, pastviny a louky,
z obilí plno mouky,
z mouky koláče a chléb,
prasat a krav plný chlév.
Stromy pod tíhou ovoce,
ohýbaly se až k rybám v potoce,
ty z potoka do řeky a z řeky na udičku,
šupito presto přímo na pánvičku,
pak na másle s tymiánem,
pěkně zčerstva před pana krále.
Les plný zvěře a medonosných včel,
každému kýbl malin na příděl.
Slepice snášely první ligu,
rychlostí vojenských Migů.
Sluncem zalitý vinohrad.
Neznámým pojmem byl tu hlad.

Zkrátka poddaní i dvořané,
břicho měli pořádné.
Až z toho byli rozmazlení,
že prý kravám z huby pění,
trochu bláznivě si bučí,
a tak i když v žaludku kručí,
hovězí jim prostě nejelo.
Jinak tam měli veselo.
Prostě žili si jak papeži!
Než strašlivý drak jim přistál na věži.

Mohutně zařval, pustil síru,
oheň a hejno netopýrů,
a že princeznu k obědu by chtěl!
Jinak to všechno spálí na popel.
Všechny domy do jednoho shoří,
když ji nevyvedou na nádvoří!
Za tři dny ať je připravená,
v bílých šatech po kolena.
Žádné sponky, knoflíky a šperky,
žádné drobné z peněženky,
ani korunku či tabák z Kuby,
to vše mu skřípe mezi zuby.
Ostříhané nehty a v dobré náladě,
vrátí se pro ni v plné parádě.
Pak zmizel způsobem, co z něho mrazí,
ve vzduchu zůstaly jen zbytky sazí.

Jak probrali se z šoku
a zamáčkli slzu v oku,
začali přemýšlet jak zbavit se těch zplodin
a zabít bestii do dvaasedmdesáti hodin.
Nechali do všech koutů vytroubit,
ten slavný pohádkový hit,
princezna a ten, kdo ji zachrání,
budou společně natošup oddáni.
Plus cele království, to je jasná věc,
žezlo a korunu, klíč od sejfu nakonec.

První se přihlásil kouzelník z rokle,
přiřítil se celej mokrej,
jak to bral tryskem přes bažinu,
močály a divočinu.
V hábitu s krysou na rameni,
a že to žádný problém není,
čáry, máry, lektvary a kouzla,
z toho by saň rozhodně nevyklouzla.
To nedokáže žádný druhý,
do soumraku drak bude tuhý.
Asi by je i potěšil,
že to tak rychle vyřeší,
kdyby nebylo mu třista let.
Rozpadal se už napohled.
Princezna a starý čaroděj,
ti se k sobě nehoděj´.
Když s díky odmítli, panika byla znát,
já nevím, princezno, zda si smíš vybírat.
No mám tě jako vážně rád,
ale ne že bys nos měla akorát.
Ve finále ji však přece jen uvěřil,
že jistě se objeví hrdina ve dveřích.
A skutečně v minutě už čekali venku,
poslali zlatem psanou navštívenku,
tři bohatýři ve zbroji,
že strašidel se nebojí.
Princezna nadšeně už myslela na vdavky,
z nich se však vylouply pořádné padavky.

Rytíř titanový,
ten měl do O nohy,
obě ruce levý,
dělal, že to neví.
Rytíř platinový,
šermoval jen slovy,
jak meč do rukou mu dali,
usek´ si půl hlavy.
Rytíř zirkoniový,
alergický byl na kovy,
osypal se po celém těle
a zavrtal se do postele.

Po statečných zachráncích vidu ani slechu,
jakoby pohřbili hrdiny v plechu.
Bajaja, že už jednu ženu má,
a v tomhle manželství oněměl docela.
Honza jen vzkázal, že by to i zkusil,
ale půlku předem tu by dostat musil.
A král už měl dosti,
všech těch podivností.

Nevychoval jsem svou dceru,
aby skonala pro příšeru.
Nestudovala francouzsky,
aby drak si jí dal do housky.
Nebrala hodiny tance,
aby rozmačkal jí na lívance.
Ne že by snad měl ňáký plán.
Ale za drakem se vydal sám.

Osedlal koně, nechal zapřáhnout pár vozů
a silné chlapy přibral dole u přívozu.
Vůbec však netušili, kde se drak prohání,
na věštění z lógru neměli vzdělání,
a tak se vydali do skal nad jezerem,
brzičko věděli, že jdou tím správným směrem.
Teplota vzduchu stoupala jak daně,
přesto se výprava sunula odhodlaně.
Jak vzhůru stoupali, tím větší bylo vedro,
za chvíli neměli vody ani vědro.
Cesta samý uhlík a rozžhavené kameny,
to jak si drak před slují vypouštěl plameny.
Král se vláčel v hermelínu a v koruně,
cítil se doslova jak ve finské sauně.
A tak se stalo, že když před drakem stanul,
byl jenom v trenkách a pot mu s čela kanul.

Udělej průvan, křídly mávni prosím,
nebo se tu vážně do minuty skosím.
Podívej, draku, mám korbu vína,
je tam i pivečko a medovina,
tak zkus uhasit svoji žízeň,
a chvilku věnuj mi svou přízeň.
Promluvme si, jak chlap s chlapem,
takto jedině se chápem´.
Kolik je draků a kolik je princezen?
Kolik jich vůbec má ještě celá zem?
Vymřeme po meči, vymřeme po přeslici,
když místo nich nedáš si jitrnici.
To ti to vážně tolik chutná?
Je ta honička s tím nutná?
Pannu shánět, pak zdržovat se s rytířem,
a stejně mít jen půlku talíře?
Co dát si raděj tučnou krávu?
Ta žere beztak jenom trávu.
Takových pět, šest kousků denně ke snězení.
To přece není až tak k zahození.
A my to stejně nejíme,
akorát je pracně dojíme.
Časem přijdeš tomu na chuť a třeba chlastej no!
Holka nebo kráva, někdy to vyjde nastejno!
Hele, my teda moc neválčíme,
ale rádi se tomu přiučíme.
Ty můžeš být vojska vrchní generál.
Když na to přijde, to je skoro jako král!
Můžeš si tu bydlet, čisto, plná penze,
a když v tobě začne pnout se ňáká tenze,
proletíš se kolem, vypustíš páru,
pilulí na nervy těch mám plnou káru.
Děvečky ti poslouží, v tom péče a něha je,
však s tím žraním princezny běž vážně do háje!
Panovník celý rudý, duše v něm malá byla,
než se ta příšera k němu naklonila.
A mezi ohněm jen procedila z tlamy:
„Tak teda platí a je to mezi námi!“

Oni si tam, brachu, zas v pohodě žijí.
Bez sebemenšího strachu, tancují a pijí.
Jenomže nemohou vědět z aktuálních zpráv,
nic o té nemoci šílených krav!
A to ti řeknu a vsadím košili,
Sranda ještě bude, až drak jim zešílí!

JSEM PODIVNÁ. UŽ BUDU JINÁ!
TVRDÁ JAKO UKRAJINA!
NEZÁVISLÁ NA RUSKU.
OD VŠECH CHLAPŮ PROPUSTKU.
TEQUILE VZDÁLENA NA MÍLE.
ODŘÍZLÉ VĚTVE UHNILÉ.
LOUSKAT CVRČKY. POVINNĚ.
TAKOVÁ BUDU!
JEDINĚ!

KDYŽ NAŠE LÁSKY UŽ NEVĚŘÍ NA HVĚZDY,
ČASEM SE STANOU Z NICH KRUHOVÉ OBJEZDY.
Z TAKOVÝCH KRUHÁČŮ NELZE ODBOČIT.
ZBÝVÁ TI POUZE, V TOM POTU SE NAMOČIT.
NEBO SI PROSTĚ ŘÍCT: JÁ SE S TÍM POPERU,
NA NOČNÍ OBLOZE NAJDU CASSIOPEIU!
PROTOŽE VŽDYCKY TO STOJÍ ZA POKUS,
KAŽDÝ KDO TROCHU CHCE, TEN NAJDE ...

MALÝ VŮZ...

KOUPÍM SI BENÁTKY.
POMALU, NA SPLÁTKY.
TY PRAVÝ, S GONDOLOU,
CO SE SOTVA DRŽÍ NAD VODOU.
TAKY MÁM PRACHY KEŠ´,
NA AJFELOVU VĚŽ.
PREJ JE TO LEPŠÍ NEŽ
... BANGLADÉŠ.
ZA CENNÝ PAPÍRY- PĚKNÝ KUS KÁHIRY
A ZA ZLATOU PODKOVU – PÁR ŘECKÝCH OSTROVŮ.
TRAKSAKCE ÚČINNÁ, V OPARU OD VÍNA.
BANKOVNÍM PŘEVODEM.
TY JSI TÍM DŮVODEM.
TRITIUM A ANTIHMOTA,
S DIAGNOSOU IDIOTA,
PLUS STŘÍBRNÉ CETKY NAŠÍ TETKY.
SKOUPIT MŮŽU AMSTERDAMU VŠECHNY TULIPÁNY!
K ČEMU?
KDYŽ JE PRÁZDNO MEZI NÁMI...?

PIJI PŘÍLIŠ MNOHO VÍNA.
JE Z NĚJ TŘES A KOCOVINA.
BOLEHLAV.
SENNÁ RÝMA Z POLNÍCH TRAV.

DOPŘEDU MĚ ČERTI ŽENOU.
PŘECHÁZÍM NA ČERVENOU.

MÁLO UŽ SI HRAJI S DĚTMI.
ÚZKOSTI MÁM, KDYŽ SE SETMÍ.
A KNOT SVÍČKY JE MOC KRÁTKÝ,
ABY SVĚTLO DOSTAL ZPÁTKY.

DOPŘEDU MĚ ČERTI ŽENOU.
PŘECHÁZÍM NA ČERVENOU.

KŘÍDOU VĚTRU DO KOMÍNA,
VZORCE KRESLÍ MELUZÍNA.
DESET NA DRUHOU, ODMOCNINA ZE STA.
BÍLÉ NA ČERNÉM. JENOM JEDNA CESTA.

DOPŘEDU MĚ ČERTI ŽENOU.
UŽ JSEM PŘEŠLA NA ČERVENOU.

Ve škole vždy v první lavici,
sedávám s překrásnou Alicí.
Že je to fakt hezčí holčička,
dlátem jí vydloubnu očička.

Přestoupil k nám Eda z Ostravy,
o jeho zdraví mám obavy.
Ty jeho kecy mě nebaví.
Dostane sekyrkou do hlavy.

Dvojčata z té řady u dveří,
vůbec mi v chemii nevěří.
Že bych snad jedničku mohla mít!
Už v polýfce plave jim kyanid.

V hudebce jen basa do dvojic,
žáků je zbytečně prostě víc.
V těláku nezbylo švihadlo,
co dělat brzy mě napadlo.

Houpe se na šňůře u žebřin,
Vinnetou řekl by: smrti syn.
Myslím, že ani to nebolí.
Nakonec moh' to bejt kdokoli..

To podstatné došlo mi stejně.
Vždyť začít se má v ředitelně.
Pořád to počítat ty a ty..
Dilema vyřeší týentý.

Akorát je tu dost kraválu.
Poldové lezou i z kanálu.
Když to tak prospívá studiím..
Školu zas na jaře "uklidím".

KAŽDÁ SPRÁVNÁ HOSPODYNĚ..
LUBRIKAČNÍ GEL MÁ V KLÍNĚ.
A NA PLOTNĚ GULÁŠ VAŘÍ.

VÍTEJ DOMA, HOSPODÁŘI!

????????????

STÁLE PLODÍ JABLOŇ STARÁ.
DĚDEK S BÁBOU SE O NI TAHÁ.
V OČÍCH NENÁVIST JIM BLÝSKÁ,
PO ŠTRŮDLU SE MLSNÝM STÝSKÁ.

JAK JE KRÁSNÉ JABLÍČKO!

ZKRAJE ZRAJE, UVNITŘ HNIJE.
NA ZAHRADĚ STÁLE LIJE.
V KRAJI JESKYŇ KONĚPRUSKÝCH..
ŽEBŘÍK MOKRÝ, TUZE KLUZKÝ.

POJĎME SKLÍZET, BABIČKO!

PŘEDSTAVÍM
BEZ RETUŠE..
TY ČASY ANTIKY.
PŘESTO VÍM,
JDOU Z MÉ DUŠE,
PŘÍZEMNÍ MRAZÍKY.

Jak nejlíp z mlhy zmizet..
Na vlně matrixu.
Bez brejlí, bez kolize..
Figurka komiks.u

Obejít, to co na mě..
bludičky ušily.
Stačí mít, jak v reklamě,
naruby košili!

POZORUJU HMYZ
NA TRÁVNÍKU V NICE.
REPELENTEM POSTŘÍKÁN.
ASI JSEM MU ZHATIL PLÁN.

VŽDYŤ JSEM ŘÍKAL ZMIZ!
NA TRÁVNÍKU V NICE.

????

MILENCI SPOLU V OBJETÍ

PŘED SEXEM PRVNÍM, DOJETÍ..

STUDU ODKLADÁJÍ MASKY.


V NÁDHERNOU MÁJOVOU NEDĚLI.

KDYBY TAK OBA VĚDĚLI..

ŽE JE PREZERVATIV PRASKLÝ..

V rukou vozataje,
vzpurnost koní taje.
Přizpůsobí směr.

Hříva větrem vlaje,
chceš-li čisté stáje.
Nemáš na výběr.

Mě však uzda škrtí,
a vnitřní pnutí nutí..
Zmizet s obzorem.

Kde je nebe předěl s mořem,
splynutím modra zbořen..
A stát se ostrovem.

TŘICET LET SPOLU A TO PŘESTO,

ŽE KAŽDÝ Z NÁS JE JINÉ TĚSTO.

ASI SE TO TĚŽKO CHÁPE..

TY JSI PIL KÁVU ..

.. A JÁ KAFE.

PÍCHLA VĚTEV DO OKA.
COŽE!? KDE BY SE TAM VZALA?
Z BRDSKÝCH LESŮ PŘIPLAVALA.

VAŘILA SE
TĚŠILA SE
NA SVÉ PRASE..

ROVNOSTI TAK ZA DOST ČINÍ..
ŽE NETÝKÁ SE TO JENOM SVINÍ.

💀👿

Jsi jako luna,
pouhá iluze.
Jsi jako úplněk,
romantický klam.
Trojský kůň schovaný v příloze..
Podprahový signál do reklam.

Jsi jako měsíc,
měníš psa ve vlka..
Jsi jako moon,
sníš volnost gravitace
Holka v zrcadle střihnutá na kluka..
Hra hazardní v závoji inspirace.

Jsi pravda skrytá v projekci podvědomí..
A já ti, lásko, v tom překladu nerozumím.
Já věřil, že svítíš a zaháníš moje stíny.
A ty...
.. jen Slunci lesk kradený,
pro tebe,
Cherubíny..

ZA VŠECHNY BLÁZNY,
KTERÉ MÁM V ŽIVOTĚ..
ZA DIVNÉ PTÁKY,
FURT SEDÍCÍ NA PLOTĚ..
ZA ŠÍLENÉ MÁGY,
CO V NOCI SPÍ VEDLE MĚ..
VDĚČNÁ JSEM VESMÍRU..
ŽE VAŘÍ TAJEMNĚ.
A S DÍKY STEJNĚ TAK..
KLÁNÍM SE VELICE,
KRYSAŘI, CO MI TĚ.. VYPÍSKAL Z PALICE!

MÁM HODNĚ Z VODNÁŘE..
A PÁR ŠUPIN I Z RYB.
POTÍŽE DO TVÁŘE..
VEPSANÉ BEZ POCHYB.

A BALANC NA HRANĚ,
TEN JE MI VÍC, NEŽ VLASTNÍ.

AŽ BUDEŠ ODCHÁZET..
TAK SI PO SOBĚ ZHASNI!

Libocký kostel
Jako i všechno v okolí..
Křeč po závrati
Vychladlá postel
Podivně vrže soukolí..

Ještě ani dvanáct neodbilo..
Kolik za lubem nám zbylo
mouky v božím mlýnku?
Ženich bez prstýnku.
Nevěsta bez věna.
Vzpomínka bezcenná..
...OZVĚNA...

ZABIL JSEM ŠLITRA.
BÁSNÍKY USPĚTE..
S VEČEREM.. ZJITRA..

PROCHÁZKA STÍNEM..
BEZ ZÁPACHU BEZ CHUTI..
V OTRAVĚ SVÍTIPLYNEM..
PŘEJÍT MOST TĚ DONUTÍ..

ZŮSTANOU PO RUCE
JEN VERŠE V AZBUCE
A KYTKA UVADLÁ.
S JEMNOSTÍ STRUHADLA
A SKELNÉ VATY..
NÁDECH JEDOVATÝ.

..OXID UHELNATÝ 💀

A NENASTAL V NĚM SLUNOVRAT.
PAK ANI S TOUHOU PANICŮ,
UŽ ČLOVĚK NEMÁ Z ČEHO BRÁT. 
NEVIDĚT SVÉ VRÁSKY POD OČIMA,
ZPOCHYBNÍM EXISTENCI ČASU.
FERRATA VÁŽNĚ NEZAČÍNÁ,
POD SCHODY NA TERASU.
VŠAK JEŠTĚ NEMUSÍME HNÍT,
JE TO JEN EPIZODA.
KDYBY MĚL ZÍTŘEK NEPŘIJÍT,
FURT BYLA BY TO ŠKODA.

SNAD CVRNKNUTÍ KULIČKOVÉ DUHOVKY...
DO BLÍZKÉHO DŮLNÍHO ZLATA...
MÁ VLIV NA TVÉ POHÁRKOVÉ CHUŤOVKY..
A KUCHTÍŠ NÁM ŠLEHOVÉHO KATA.. 
MÉ OČNÍ BYSTRO A JAZÝČKOVÝ MLS..
UŽ CHYSTÁ PŘÍBOROVÝ JÍDEL..
JÁ ZACHYTIL NÁPADOVÝ GÉNIUS.. 
POJĎ SE MNOU, DRAHÁ, TOČIT SPOJKOVÝ HŘÍDEL.

KOUSEK, KDE MÁM BYT.
VYHAZUJÍ MĚ TU MARNĚ,
CHCI SE ZASTAVIT!
DO REGÁLU SE SNUBÁKY
POTOM VLEZU SI..
A V SEKCI PRO NEKUŘÁKY
LUŠTÍM RÉBUSY..
KÓDY SIGNÁLŮ MORSEOVKY..
ŤUKÁM TI ŠIFRU ZJIZVENOU..

KDYBYS MĚL TŘI VOLNÉ STOVKY,
PŘIJĎ SI MĚ VYZVEDNOUT.

JEHLAN NEBO KRYCHLE NEBO OBOJE.
A JÁ PRSTY UPATLANÉ OD TUŠE,
ČELÍM TVÉ PSYCHOPATICKÉ PORUŠE..
MOŽNA MOU GEOMETRII OCENÍ,
VŠICHNI LIDÉ..
TVÝM PRAVÍTKEM ZKROCENI..

a ani dál..
Jenom mě, víš..,
ten příběh udolal..
Ale zas to bude dobrý.
Zaženeme obry.
Zůstanou jen trpaslíci..
dvě, tři oči..mrkající.
Do minuty dvacetkrát..
spojení nakrátko.. zkrat.
Těžko odhadnouti prognózu..
žádné verše, prostor jen pro prózu.
Jedno však je zcela jisté,
jak scestně tvrdí optimisté
Ve škvíře zkřížené paralelními světy..
Ucítím zas tvou vůni cigarety.

NATOLIK, ŽE NÁPLAST MI

NEPOMŮŽE ... 

KLIČKUJU, NEŽ MĚ CHYTÍ
NENÍ TO VŮBEC K ŽITÍ
 
A STÁHNOUT MĚ Z KŮŽE. 

ŽÁDNÁ PODZIMNÍ DEPRESE.

NEB BYDLÍM PŘEDCHÁZEJE ZMARU

ZÁSADNĚ BLÍZKO PIVOVARU.

nad chrámem svatého Víta.
Tisíce dní... Po noci se rozední...
Tma ve světlo promění se.
Přesype se všechen písek.
A ozvěnou kostelní zvony.
Přes Prahu do Barcelony.
V noty složí... loutnu z třísek...

TO ANDĚL TRPĚLIVĚ PÁŘE.
A KAŽDOU KYTKU SHNILOU,
SI LEPÍ DO HERBÁŘE.
ZA VŠE, CO URVE PEKLU,
DOSTANE PRÉMIE,
NA KOSTEL Z PAPUNDEKLU,
SATAN ZAS NĚCO UŠIJE.

👿

JEN KDYŽ SE DOBŘE SCHOVÁM.
A DÍKY NOČNÍM SOVÁM.
UMÍM TIŠE LOVIT VE TMĚ.
NEČEKEJ... A VEĎ MĚ.

a náplast, ta nám nepomůže.
Slepě střílí Aurora.
Je to jak ve Jménu růže.
Otrávení otáčením stránek,
a pořád stejná abeceda,
dny spojuje jen mikrospánek.
A přežít ...
se to nedá.

VYBRNKAT METALLICU NESVEDU.
SLYŠET ZVUK PADAJÍCÍ OCELI,
NEBO SE NECHAT ZAVŘÍT DO CELY?
TAK RADĚJ AKTUÁLNĚ HLÁSÍM
Z MÍSTA ČINU.
NESTRKEJTE MI HLAVU
HNED POD GILOTINU!

Kurt Cobain a Elvis Presley.
Nahatí byli docela.
Co ten rum všechno nedělá!?
Až jednou přestanu pít.
Tyhle věci se nebudou dít.
A z nebe se bude snášet.
Jen krupicová kaše.
(a snášet se bude z nebe, jen kyselý déšť, co zebe.)

ZDALEKA NEJSI MI TAK BLÍZKÁ
JAK NECHYBÍŠ MI, TAK SE MI STÝSKÁ.
JAK NESVEDU V SOULADU BÝT,
TOUŽÍM TEBOU PROSTOUPIT,
TAK MILOSTRDNĚ UKRUTNÁ,
NAHODILA JSI PRUT NA
... HLADINU MÝCH STÍNŮ.
KONECKONCŮ, JE TO TEPRVE ZAČÁTEK ... CTNOSTNÝCH NEŘESTÍ.

ODPOVÍDAJÍCÍMU MÉMU KRUŽÍTKU.
V LATINĚ MÁM TĚ PŘEČTENOU,
ZNÁSOBENOU A SEČTENOU.
DOKONALE ODMOCNĚNOU.
S EVOLUCÍ ZTOTOŽNĚNOU.
PŘED MNOŽINU CHYB VYTKNUTOU,
ALFA ZÁŘENÍM PROTKNUTOU.
PROUDOVÝM CHRÁNIČEM ZAJIŠTĚNOU,
V 3D MODELU VYTIŠTĚNOU.
ZNÁM TVOU PŘESNOU ABSORBANCI.
MÁM TĚ SCHÁLENOU PRO ALIANCI.
EXPERIMENTÁLNĚ DOKÁZANOU.
HYPOTÉKOU OBVÁZANOU.
V SOUBORU PEČLIVĚ ULOŽENOU.
*
VEM SI MĚ LÁSKO! BUĎ MOU ŽENOU!

BDÍM... ABYCH PAK MOHLA SPÁT.
VĚŘÍM... ABYCH POZNALA ZKLÁMÁNÍ.
ROUHÁM SE... ABYCH DOŠLA K POZNÁNÍ.

... ŽE NA ŽIVOT MY DVA SPOLU,
MÁME V KRVI MÁLO ALKOHOLU.

KOZÍ MLÍČKO ...
JEN Z PŘÍRODNÍCH LÁTEK.

KOZA BULÍK, SPÁSLA RULÍK.
A MY ZDĚDÍME STATEK. 

POD VLIVEM TOXICKÝCH LÁTEK A JEDŮ
UŠTKNUTÁ TEBOU,
VEDU
BOJ O SEBE SAMU.
KDYŽ SELŽE OBRANA, ÚTOK JE V PLÁNU.
PROČ BÝT Z TOHO NAMĚKKO,
JAK K SOBĚ UMÍME BÝT NEJBLÍŽ A ZASE DALEKO.
TEĎ JE NUTNO NATVRDO,
UBÍT TĚ LOPATOU
OBLUDO,
ZAŠLAPAT TĚ DO ZEMĚ.
A DÁL UŽ BEZE MĚ!
COPAK SE TO SLUŠÍ,
HRÁT POKR O MOU DUŠI.
KDYŽ TĚLO
DÁVNO ZREZIVĚLO.
S CINKNUTÝMI KARTAMI.
UŽ AŤ JE TO ZA NÁMI!
BARVA A HODNOTA
KRVAVÁ GOLGOTA
NĚCO TU SKŘÍPE A NĚCO ŠELESTÍ,
NĚCO TU HUČÍ.
ASI NEŠTĚSTÍ.

Navlékli mě útlou, bílou,
uchem jehly místo nitě.
A štupují nepřetržitě.
Oblečení z vyšších sfér.
Gatě ala Lucifer.

NA TOM ROZEDNĚNÍ,
JEN SE ČERNÉ KAFE V BÍLÉ ZMĚNÍ.
DECH TICHA SE ZTRÁCÍ,
ZAČNOU VŘEŠTĚT PTÁCI
A NOČNÍ MŮRY...
ZTRACÍ...
POD MATRACÍ...

PŘICHÁZÍ DEN.

JINDY JAK KRÁVA Z JATEK. 

PODLE TOHO KOLIK MÁM V TĚLE,

PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK 😀

Vždyť někdo na jih táhne a jiný na Remeš.
Ty figurko popletená, po bílém poli běž!
KAM TOTIŽ STŘELEC MÍŘÍ,
TAM PŘEC NEPOSTAVÍM VĚŽ.
Než abys hvězdy skrylo,
to raděj blýskej denně.
A prospěje to mléčné dráze,
i lidem zaručeně.
A VŠECHNO,
VŠECHNO JE TO V CENĚ.

STÁLE STŘÍDÁM ČERTA S ĎÁBLEM.
JDE TO TAK PO MNOHO LET,
PAK ĎÁBLA ZAS MĚNÍ ČERT.
VŠECHNO JE TO ASI TÍM,
ŽE JSME SAKRA DOBREJ TÝM ?
VLÁDCEM TĚCH MÝCH HEMISFÉR,
UŽ BUDE SÁM LUCIFER.
MARNĚ PO ANDĚLECH HLEDÍM,
KDYŽ U VOLA V ROHU SEDÍM,
JEN PÁR BÍLÝCH PER DO GULÁŠE.
ZKUSÍM TO ZAS NA MIKULÁŠE.

👿

POVÍDAL JEDEN DOCENT
ŽE NA TŘISTA PROCENT
MLÉKO ŠKODÍ PLETI.
KRÁVA Z CHLÍVA LETÍ!

V TELEVIZI ZASE
ŘÍKALI, ŽE PRASE
JE SÁDLO RIZIKOVÉ PRO DĚTI.
VEPŘ Z PRASEČÁKU VYLETÍ.

VE VAJÍČKU PREJ
JE CHOLESTEROL ZLEJ
PARAZITY PROŠPIKOVANEJ.
SLEPICE SAMY NELETĚJ´.

A NEJVĚTŠÍ ZLOČIN
JE KYSELINA V MOČI
SOUSED CHYT´ CITRÓNEM DO OBOČÍ.

CO JÁ SI TEĎ DÁM?
ASI TULIPÁN!
SE SEMÍNKY CHIA.
ABYCH ZDRAVĚ CHČILA.

Pořádám výlety za pravdou,
Každý večer s lahví vína.
Ona se dělá záhadnou,
Ale nikoho vlastně nezajímá.
Jak žiletka je ostrá
A každý stejně má tu svoji.
A vousy si s ní neoholíš,
A když, tak se to dlouho hojí.
Jízdenka tam a zpět.
Cílová lokalita svět.
Cena pouhých 80 kaček.

Od zítřka přejdu na lahváče.

UZLY VÁŽEM
ZACHYTIT ČAS
NEDOKÁŽEM´.
DRAČÍ SMYČKU NA JEDNIČKU,
A NA DVOJKU
PLOCHOU SPOJKU
Z DŘÍNOVÉHO LÍČÍ
UZEL Z GORDIONU.
PŘESEKNOUT SE PŘÍČÍ.
ZŮSTAT
V JEDNOM MONOTÓNU.

ZCELA ZDRÁVA
PO JATEČNÍM DVORKU.
CO JÍ ZBYLO ...
TA SMRT JE BIO.
AŽ DO KOSTÍ MORKU.

HEDVÁBNOU SUKÉNKOU VYTŘELA PODLAHU.
SVIŽNĚ SE ZVEDLA, VŽDYŤ HOLKA NENÍ LÍNÁ,
VTIPNÁ TO BUDE VOLNÁ DISCIPLÍNA.

tak buďte aspoň chvíli tiše.
Jak to tedy vlastně bylo?
Jedlo se, tančilo a pilo.
A pak se z toho týden blilo.
To se přece neříká!
V pohodě, žádná panika.
Tak tedy- žaludeční nevolnost nastala prudce,
vzájemně střídali se v kadibudce.
Takhle to ale přece končí!
Aha pardon, klíží se mi oči.
Mozek mi usíná, nebyla svačina.
A jak to tedy celé začíná?
Bylo jednou jedno království!
Tak bylo jednou jedno království,
a tam po testu otcovství,
králi přiklepli tři syny.
Tož možná měl i pocit viny,
neb jejich matka byla jeho družka.
No a těm na zahradě rostla hruška!
A ta třešeň plodila zlatá jablíčka.
Nu, a vloudila se chybička.
Jedno každou noc, to není zas tak moc.
A těch 14 karátů jim někdo loupil.
Tak král hned brokovnici koupil.
Ale nakonec po poradě,
vykopali jámu na zahradě.
Zakryli ji klacky, trávou, kvítím,
Jako že se tam ten zloděj chytí.
No a ráno, vážně je to tak,
pípal v ní pták Ohnivák!
Ten by v díře neseděl, uletěl by, kam by chtěl!
To on z toho šoku sotva dýchal
a na místě jim vypelichal.
Do posledního brka! Ty mi nevěříš?
Tak zkus si létat bez peří!
No vy jste tomu teda dal! A jak to ještě bylo dál?
No tohle je přece finále!
I když pták měl vážně namále,
teď zrní z Tuzexu v kleci zobat bude
a brzy obroste zas všude.
A princ si Zlatovlásku nepřivede?
Ten na holky není, co tě vede!
Vždyť ani na kraj lesa nedojede!
Z tělocviku je osvobozen,
dávno má pár šroubů v noze.
Vždyť svá jablka má zase zem.
Pachatel byl dopaden.
A tak soudci z lidu,
dočkali se klidu.
Než do banky té jejich říše,
mají svoje tajné skrýše.
Státní pokladna,
holt není tak důkladná!
Zářivá péra rvou si do polštáře.
A i vám už děti rudnou tváře.
Tak pustíme Večerníček raději,
ať v pohádky neztratíte naději.

 JE DOBRÉ BÝT VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ

. . . OPILÁ

VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ BÝT

. . . JAKO BYCH NEBYLA

JAK Z MODRÉ AGÁVE MEXICKÁ TEQUILA
POD OCHRANNOU ZNÁMKOU . . .
TOHO DEBILA.
NA ZDRAVÍ . . . A NA KRYLA!

A Z BOHNIC PACIENTEM,
OSA MEZI DÉMANTEM
A POSLEDNÍM CENTEM,
V TKÁNÍCH SPOUSTA GULÁŠE
A V KRVI MOŘE GINU..

A NAJDEME SE VŽDY,
HLEDAJE DRUHOU POLOVINU.

ZABAVILA WIFINU.
ŽE PRÝ MÁLO UČÍME SE,
A MÁME SEKAT LATINU.

...

JMELÍ NEBO KONVALINKU,
NATRHÁME PRO MAMINKU? 💀



(Pozn. Jmelí je též jedovaté)